Pozďatín
ObecPozďatín

Vítejte na novém webu obce Pozďatín

Historie

  • I kolem Pozďatína procházely dějiny. Nejstarší památkou kraje je zřejmě zakládací listinaFotografie benediktinského kláštera v Třebíči z roku 110l. Pozďatín pravděpodobně existoval již ve 12. – 13. stol., i když přímý písemný doklad chybí. Vlastní název obce vznikl zřejmě z osobního jména Pozdęta. V první písemné památce z r. 1358 nacházíme spojení de Posdyetin, kterýžto název měl tuto podobu zhrubaPohlednicedo pol. 18. stol., kdy se mění na Pozdiatin.
  • Sám Pozďatín, v nadmořské výšce 464 m s nejvyšším vrcholem Pyšelská horka (510 m), leží na žulovém ostrově. S oblastí jsou nerozlučně spjaty rybníky.
  • Je zásluhou předchozích generací a svědectvím bohatosti českého jazyka, že rybníkům byla přidělena poetická pojmenování jako Kačíř, Štičí rybník, Vrbinec, vzpomínaný v historických pramenech již roku 1504, Donát, Ostrovec, Podhorník, Hranečník, Čepička, Štěpánek, Maršovec či rybník Hlad.
  • Z období středověku nemáme zprávy o počtu obyvatel. Před zrušením roboty v r. 1835 čítal Pozďatín společně s Kojatínem 178 obyvatel. Nejvyšší počet byl v r. 1890, a to 252 osob.
  • V období kolonizace, tj. ve 12. – 14. stol., vzniká celá řada malých gotických tvrzí v okolí Pozdětína, jako v Pyšelu, Vanči, Náramči, ale i v samotném Pozdětíně.
  • Poprvé se objevuje přívlastek „z Pozdětína“ r. 1358 u zemanů Chřapka a Vojslava. Dále je uváděn Vachek z Pozdětína a o deset let později je připomínán Ondřej z Pozdětína. Později  je v pramenech  zmiňován Jan z Pozdětína. Zikmund Valečský z Mírova, hejtman pánů z Lipé na Mor. Krumlově, připojuje k svému jménu přídomek „a na Pozdětíně“. V roce 1538 se pak tento majetek dostal do rukou Smila Osovského z Doubravice. Další příslušník rodu Osovských, Burian, r. 1556 prodal svůj podíl na Pozdětíně pánům z Lomnice.
  • Tak se Pozdětín stal součástí náměšťského panství. Nejznámějším majitelem náměšťského panství byl Karel st. ze Žerotína. Ten byl jako dítě částečně vychováván Pavlem Novodvorským z Pozdětína, kterému byl v srpnu 1586 za zásluhy udělen erbovní list s přídomkem „z Pozdětína“ a současně i přiznán erbovní znak. Představoval ho štít, v němž v pruhu zlaté barvy byly umístěny tři šesticípé modré hvězdy, rovněž přikrývadla byla modré a žluté barvy. Klenot představovaly dva buvolí rohy, mezi nimiž byla rovněž umístěna šesticípá hvězda žluté a modré barvy
  • Velké majetkové změny přinesl počátek l7. století. Albrecht z Valdštejna koupil náměšťské panství pro císařského radu a dvorního kancléře Jana Křtitele Verdu z Verdenberka. V období třicetileté války 1618 – 1648 vznikl na  náměšťském panství tzv. Verdenberský urbář.
  • R. 1738 získala polovici náměšťského panství pravnučka hraběte Jana Křtitele z Verdenberka Marie Františka, provdaná za hraběte Kufštejna.  Ani Kufštejnové se však z Náměšťska dlouho netěšili. Po jejich smrti zůstalo vícero dědiců, kteří všichni společně náměšťské hrabství v roce 1752 prodali. Novým majitelem se stal nejvyšší kancléř Království českého z let 1749 – 1760, jeden ze strůjců politiky Marie Terezie, hrabě Friedrich Wilhelm Haugwitz. Dalších cca 190 let pak byli majiteli Pozdětína Haugwitzové.
  • Druhá polovina 19. století a celé století dvacáté přinášelo občanům mnohé proměny.  Celkem třikrát poznamenaly obyvatele Pozďatína války. Změnu do života kraje přinesla výstavba železniční tratě ze Zastávky u Brna (tehdy nesoucí název „Boží požehnání“) přes Třebíč do Okříšek, realizovaná roku 1885. O rok později došlo    ke stavbě vedlejší regionální tratě ze Studence do Velkého Meziříčí. V roce 1848 zanikla i feudální správa obcí, přestala existovat rychta a úřad rychtáře. Posledním pozďatínským rychtářem byl František Rybníček.
  • Relativně poklidný způsob života zemědělských obyvatel horáckého Pozďatína narušily sarajevské výstřely roku 1914. Z Pozďatína narukovalo na různé fronty 47 občanů. Z války se ke svým rodinám nevrátilo celkem 10 mužů, 7 z Pozďatína a 3 z kojatínské osady. Dne 31. července 1921 jim byl uprostřed obce odhalen pomník s letopočtem 1914 - 1921 a jejich podobiznami.
  • Na přelomu 19. a 20. století se pokusili občané Pozďatína o povznesení kulturního života v obci. Oznámili c.k. okresnímu hejtmanství v Třebíči utvoření čtenářsko-pěveckého spolku pod názvem „Národní Beseda“.
  • Představitelé obce usilovali rovněž o povznesení vzdělání svých dětí. Před zřízením školy v Pozďatíně si obec na vlastní náklady vydržovala učitele Svobodu, který vyučoval po výměnkářských chalupách.  Děti navštěvovaly také školu v Pyšelu 1. března 1888 obecní zastupitelstvo podalo žádost o zřízení jednotřídní školy v obci. Vyučování bylo pro 50 žáků ve třech odděleních zahájeno 1. října 1888. Změněné poměry po válce přinášely úbytek dětí ve vesnici a tak i při veškeré péči došlo v roce 1966 ke zrušení školy, která tak    po osmdesáti letech uzavřela svoji existenci a žáci přešli do Budišova.
  • Obecní zastupitelstvo se rovněž na počátku 20. století zasloužilo  o založení hasičského sboru. Utvoření hasičského sboru bylo povoleno na základě žádosti z 22. července 1906. V loňském roce hasičský sbor, který patří mezi nejlepší v kraji Vysočina, oslavil 100. výročí své existence.  Kromě častých profesionálních zásahů se zaměřuje i na kulturní činnost, z níž nejvýznamnějšího úspěchu dosahuje pravidelné organizování tzv. „ Pozďatínské lávky “.
  • Jaké lze najít v Pozďatíně starší památky? Dominantu uprostřed obce tvoří kaplička obdélníkovitého tvaru s charakteristickou cibulovitou věžičkou, na průčelí se štukovou výzdobou. Původně zde stávala zvonička, vystavěná rovněž  r. 1882. V ní byl umístěn zvonek z roku 1771 od Georga Jana Schleichtera. Vlastní kaple byla zasvěcena Panně Marii, bohoslužby se zde konají pouze sporadicky, např. o pozďdatínské pouti.
  • Dalším náboženským objektem stojícím na okraji obce vedle budovy bývalé školy je kaplička sv. Jana Nepomuckého z 18. století.
  • Po vzniku samostatné ČSR došlo k novému rozvrstvení obyvatelstva v důsledku pozemkové držby. Na rozdíl od 19. století byl  po roce 1918 v Pozďatíně 1 celoláník, 4 půlláníci, 1 čtvrtláník, 8 osmiláníků, 12 chalupníků a 4 bezzemci. Majetkové rozdíly mezi obyvatelstvem nadále vzrůstaly, přibylo občanů, kteří začali vyjíždět  za prací.
  • Obec se postupně vylepšovala. Roku 1926 bylo v Pozďatíně založeno vodní družstvo za účelem odvodnění pozemků. V r. 1928 bylo provedeno odvodnění 70 ha v délce 66 km. V roce 1928 byla v obci vybudována kanalizace. 4. srpna 1929 bylo v Pozďatíně zavedeno první elektrické osvětlení. Obecní zastupitelstvo se snažilo poskytovat péči i tzv. obecním chudým, v roce hospodářské krize 1933 přijalo usnesení o opravě chudobince. V roce 1932 byl v obci zřízen druhý obchod se smíšeným zbožím, později přestavěný na hostinec. Ten byl zároveň „kulturním centrem“, protože jeho    součástí se stalo i jeviště místní osvětové komise.          
  • Druhá světová válka a nacistická okupace přinesly do mnoha domácností slzy a krev. Několik pozďatínských občanů bylo totálně nasazeno na práci do Říše. V káznici ve Wroclawi zahynul pozďatínský rodák Stanislav Dufek. Od r. 1930 pracoval v Brně jako zaměstnanec městské pouliční dráhy. V lednu 1941 byl získán za člena „Maffie“, platil příspěvky a zapojil se do práce ilegální organizace „Nemo“. Její vedoucí se společně se Stanislavem Dufkem zúčastnili tajných jednání v Brně, při nichž bylo projednáváno organizování sabotáží a ilegálního vysílání. Za podíl na přípravě komunistické velezrady v Protektorátu, napomáhání nepříteli a zakázané vlastnictví zbraně byl odsouzen k trestu smrti, ztrátě občanských práv a následně v dubnu 1943 popraven.
  • Hrdinou 2. světové války byl rovněž Karel Rybníček. Po vypuknutí 2. světové války vstoupil do československých jednotek ve Francii, později se dostal do Velké Británie. Přihlásil se k letectvu, byl zařazen   k  311. čs. bombardovací peruti RAF. Při letech hlídkovali v Biskajském zálivu, Severním a Baltském moři a sváděli bitvu o Atlantik. Na stroji      B 24 Karel Rybníček absolvoval 73 startů. Bohužel, 5. října 1945  při přepravě repatriantů na letišti Blackbush při vzletu B 24 100 m nad zemí se letoun propadl a havaroval. Nadporučík Karel Rybníček byl 3x vyznamenán, in memoriam mu byl udělen titul zemědělského inženýra VŠZ v Brně a po r. 1989 byl prezidentem republiky povýšen  do hodnosti plukovníka.                 
  • Po květnových dnech roku čtyřicátého pátého se Pozďatín vymanil ze zásadního vlivu náměšťského velkostatku. Politický systém po únoru 1948 se řídil Ústavou 9. května z r. 1949. V roce 1949 došlo k zestátnění zemědělské a další půdy největšího vlastníka v Pozďatíně Oto Rybníčka. V květnu 1951 byl ustaven přípravný výbor JZD. K vlastnímu založení jednotného zemědělského družstva v Pozďatíně došlo až v září 1956. V letech 1956 - 1960 byly budovány první objekty JZD. V prosinci 1971 se pozďatínské družstvo sloučilo se sousedním JZD „Stráž“ Pyšel a následně s JZD „Svornost“ ve Vladislavi s výměrou 2786 ha zemědělské půdy. Po změnách v listopadu 1989 byl navrácen majetek na základě uplatněných restitučních nároků. Majitelům půdy se buď majetek vracel, nebo se stal předmětem zemědělského podnikání.
  • V Pozďatíně dnes hospodaří dvě sdružení zemědělců. Celková výměra pozemků v Pozďatíně činí 571 ha, orné půdy je 263 ha, zahrad 5 ha, lesů je 160 ha a rybníků 50 ha. V obci je zastavěných 5 ha, louky obklopující celou ves zabírají 53 hektarů.
  • Již po r. 1949 začaly v katastru obce vznikat první rekreační objekty. V obci byly některé volné domy prodány a přebudovány          na chalupy. V roce 1974 byla v obci zprovozněna konečně komunikace s asfaltovým povrchem, v roce 1976 byl přebudován rybníček „Louže“ na požární nádrž, dnes nazývanou „Lože“, v roce 1984 pak byla v tzv. „Akci Z“ vystavěna nová budova Jednoty, nynější prodejna JMB Moravské Budějovice. V letech 1974 - 1976 byl kulturní dům rozšířen   do současné podoby a slavnostně otevřen v r. 1977. Dnes je tento největší objekt v obci sídlem obecního úřadu, je zde umístěna obecní knihovna čítající kolem 1400 svazků.
  • V obci podniká celkem 20 fyzických osob, samostatně hospodařících rolníků je 10, svobodných povolání 1. I na okolí Pozďatína měly a mají dopad výstavba a existence dvou energetických děl celostátního významu.
  • Na počátku 70. let byla zahájena výstavba vodního díla Dalešice v hlubokém údolí řeky Jihlavy v délce 22 km, sahající až k Vladislavi. Má charakter nádrže s přečerpávací elektrárnou a vyrovnávacím objektem menšího rozsahu u Mohelna. Blízkost Dalešické přehrady vytvořila předpoklady pro rekreaci lidí, rybaření i vodní sporty.
  • V roce 1974 byla započata ve východní části Českomoravské vysočiny výstavba jaderné elektrárny Dukovany. První reaktorový blok byl uveden do provozu v r. 1985, další tři v roce 1987. V r. 2005, za dvacet let činnosti, bylo vyrobeno ¼ bilionu kWh elektrické energie.